Detour Spirits

Objevujte a učte se

Lahve

Koupit si láhev skotské whisky může být náročnější, než se na první pohled zdá. Zvlášť pak, pokud nakupujeme u nezávislých prodejců (independent bottlers) a například nás i zajímá, v jakých sudech whisky zrála. Stejně jako u dalších alkoholů budeme koukat po pár klíčových označení na etiketě, která nám napoví, zda je to to pravé. Dobrou nápovědou původu už na dálku bude slovní označení - slovo Whisky je používáno pro skotskou a kanadskou a whiskey zase pro irskou nebo americkou.

Klíčová označení

single-malt / blended-malt / single-grain / blended / single cask /cask strength

Malt = jednosladový ječmen

Jako single malt, neboli jednosladová whisky, se označuje ta pocházející 100% z jednosladového ječmene a jen z jedné palírny. Tento typ skotské whisky patří k těm nejžádanějším a nejcenějším vůbec. Whisky s označením blended malt, míchaná whisky, je ta pocházející z dvou nebo více palíren.

Grain = jiné obiloviny

Označení single grain si podle skotského zákona vyslouží whisky, která je z jiné obiloviny než z jednosladového ječmene, typicky z pšenice nebo kukuřice. Blended grain whisky je opět míchaná z tekutin z dvou nebo více různých palíren. Obě označení najdeme téměř na každé láhvi americké whiskey, které se nejčastěji pálí právě z kukuřice.

Blend

Jednoduše jako blend se označují whisky míchané zároveň jak z různých obilovin, tak i z dvou a více různých palíren. Obecně to patří k nejdostupnějšímwhisk(e)y na světě, ale často je také nutné přimhouřit oko nad kvalitou výsledného produktu.

Single cask

Mezi milovníky a znalci whisky je kromě single malt oblíbená také tzv. single cask whisky, neboli jednosladová whisky pocházející z jednoho konkrétního sudu. Každá láhev dostává vlastní číslo a značí kolik láhví bylo celkem ze sudu naplněno (jako 25 z 321), což poukazuje na exkluzivitu. Zajímavostí na trhu je v tomto případě také neobvyklé označení single cask blended malt, kdy byla tekutina do sudu už na dobu zrání namíchána z různých palíren.

Cask Strength

Další věcí, co nás bude zajímat je procento alkoholu. Pod označením cask strength (= sudové síly) si můžeme představit, že whisky zamířila ze sudu přímo do láhve a síla alkoholu nebyla “stažena” pomocí vody. V tomto případě se síla může pohybovat od 50% výš. Na typických 40% - 45% se ale síla alkoholu u whisek, které najdeme v běžných obchodech, dostává pomocí vody. U nezávislých prodejců, tzv. independent bottlers, bývá výběr whisek sudové síly největší a naopak v barech a restauracích na ně jen tak nenarazíme.

Čím je whisky v sudu starší, tím klesá i síla alkoholu, u whisek starších 25 let je pak pravděpodobné, že sílu není nutné stahovat vodou, protože se už pohybuje okolo 46% - 48%.

Angel’s share

Angel’s share neboli „podíl andělům“ se používá jako označení pro ztracenou tekutinu při odpařování alkoholu a vody ze sudu. Ve Skotsku se sudy naplňují 63% - 68% alkoholem a každoroční ztráta okolo 2% tekutiny je normální součástí procesu zrání v sudech. Rychlost klesání jak celkového počtu litrů whisky v sudu, tak i síly alkoholu, závisí na kvalitě použitého sudu, skladování, teplotě, vlhkosti, …

Díky skotskému podnebí se alkohol vypařuje rychleji než voda a proto čím starší whisky je, tím nižší procento alkoholu obsahuje. Naopak při zrání americké bourbon whiskey v Tennessee, se voda vypařuje rychleji než alkohol - síla whiskey tak s věkem stoupá.

Věk

V neposlední řadě při výběru láhve hraje roli věk, tedy doba jakou whisky zrála v sudu než byla stočena do láhve. V obchodech najdeme typicky 5, 9, 12, 15 i 18leté whisky a s věkem roste obecně i cena. Whisky starší 21 let už pak čekejme spíš ve specializovaných prodejnách a e-shopech. V neobvyklém případě, že na láhvi není věk značený, to bude znamenat, že se pohybuje mezi 3 až 9 lety. Pokud nejdeme na jisto, vždy je tou “nejbezpečnější” volbou sáhnout po whisky s minimálním věkem 10 let.

Další pojmy

ABV (Alcohol By Volume) = síla alkoholu, vyjadřuje se v procentech
OLA (Original Liters of Alcohol) = objem tekutiny v sudu v den naplnění
RLA (Re-gauged Liters of Alcohol) = objem tekutiny v sudu v den posledního měření

Chill filtered / Non-chill filtered = Na láhvi whisky si často všimneme jednoho z těchto nápisů. Filtrace za studena odstraňuje drobné částice (mastné kyseliny a proteiny), které vznikají během destilace. Při ochlazení whisky na 0 stupňů nebo méně (například kostkou ledu), může při srážení částic dojít k zakalení nápoje, což je pro někoho nežádoucí. Nejde o závadu tekutiny, ale čistě o estetiku. U whisek silnějších než 46% se tak ale neděje. Při označení non-chill filtered whisky filtrací neprošla, při opačném pak ano.

‘Workhorse’ distillery

Palírny typu workhorse bývají součástí portfolia některé z velkých společností, produkující dobře známé značky míchaných whisek. Tyto palírny mají své jméno, ale na běžném trhu jsou poměrně neznámé a jejich účelem je převážně produkce whisky, která skončí jako součást míchané whisky. Díky tomu je míchané whisky vždy dostatek, najdeme je v běžných obchodech a cenově jsou velmi dostupné.

Přijít k láhvi jednosladové whisky z takové palírny tedy není jen tak - sudů k tomuto účelu je málo a většinou je mají na svědomí právě nezávislí prodejci. Ti sud odkoupí a stočí do láhve pod vlastní značkou.

Podívejme se na společnost Chivas Brothers, která má na svědomí oblíbenou láhev Chivas Regal, kterou najdeme na polici každého většího supermarketu, se skládá z whisky vyprodukované v několika různých skotských palírnách. To jsou právě palírny typu workhorse a v tomto případě jimi jsou například palírny: Tormore, Braeval nebo Caperdonich - ty najdeme ve specializovaných obchodech, pokud máme štěstí.

Sudy

Klíčová označení

barrel / hogshead / sherry butt

Barrel (200 litrů)

Tzv. Ex-bourbon barrel je tím nejběžnějším sudem ke zrání skotské whisky. Říká se mu ex-bourbon, protože v něm nejdříve zraje americká whiskey (bourbon). Většina bourbonových sudů míří po vyprázdnění tedy do Skotska, protože narozdíl od americké whiskey se ta skotská nikdy neplní do zbrusu nového sudu. Díky bourbonu dodá sud skotské whisky nádech vanilky a mandlí.

Hogshead (250 litrů)

Sud typu hogshead je zajímavý tím, že se vyrábí z rozebraných sudů typu barrel, které jsou poskládané zpátky dohromady za použítí většího počtu sudových tyčí (= staves) - za účelem zvýšení kapacity na 250 litrů. S hogshead sudem se často experimentuje a může se například dočasně plnit španělskou sherry, aby následně zrající skotské whisky dodal nasládlou chuť a rubínovou barvu.

Sherry Butt (500 litrů)

Sherry Butt je sud, který do Skotska nedorazí ze Severní Ameriky, ale ze Španělska. Namísto bourbonu v něm zraje sherry a je populární pro znovunaplnění skotskou whisky právě kvůli bohaté a ovocné chuti, kterou dodává.

First fill / Second fill / finish

Ve Světě whisky i na etiketách u láhví se obecně setkáme s těmito pojmy. First fill značí skotskou whisky, která byla do sudu po bourbonu nebo sherry naplněna poprvé a sud nebyl mezitím použit na nic jiného. Second fill naopak značí, že se do sudu skotská whisky nalévá už podruhé. Každý sud si ve svém dřevě i po vyprázdnění udrží přibližně 6 litrů tekutiny, kterou následně uvolňuje do té nově naplněné. Díky tomu je na trhu žádaná metoda, které se říká finish - na posledních pár měsíců (nebo i let) zrání se whisky přelévá do jiného sudu, který jí zpestří chuťový profil. Nejpopulárnější jsou sudy po sherry nebo portském víně, které dodávají rudou barvu a nasládlou ovocnou chuť.

Každý sud si udrží dostatek síly pro opakované použití, zvykem je sud „zrecyklovat“ přibližně třikrát (v závislosti na délce zrání každé whisky). Následně projde procesem, který se nazývá charring – sud je zevnitř vypálen, dřevo je oživeno a je připraveno k dalšímu použití.

Chcete se dozvědět více o Detour Spirits?

Přihlaste se k odběru novinek ze světa whisky a mějte přehled o aktuálních trendech a nejnovějších releasech.

Odebírat novinky